Vytrvalost se vyplácí

Dlouhé měsíce se vlekoucí spor se společností T-Mobile nakonec spotřebitel vyhrál. Nešlo o mu o žádnou závratnou částku, ale o princip. Ve hře byla totiž necelá tisícovka.

Jeden mladý muž z Plzně se vypravil před lety do Francie s nabitým mobilem v kapse. Kredit ve výši, který už se dneska těžko spolehlivě určí - něco mezi 800 a 1500 Kč - , byl spíše pojítkem s domovem, než sumou, kterou by denně intenzivně zmenšoval. Po pár dnech v zahraničí mobil spadl do nepřístupných míst.
Pak - kvůli anonymnosti Twist tarifu - nezbylo, než rok počkat, až T-Mobile linku zruší a pak spolu s kopií dokladu o nákupu telefonu uplatnil nárok na vrácení zůstatkového kreditu ze zrušeného čísla.
Při opakované korespondenci zaujímal operátor různá stanoviska, kdy na jedné straně T-Mobile zákazníkův nárok tu zamítal, tu přiznal při zaslání bezpečnostních kódů, které se po letech ale nepodařilo najít, tu zpochybňoval kvůli anonymitě tarifu Twist, komu vůbec telefon patřil.
Dotaz, zda odpovídá klientem odhadnutý zůstatek kreditu částce 1500 Kč operátor nezodpověděl.
Nakonec se operátor odvolal na své obchodní podmínky, ve kterých píše, že neprovolaný kredit nevrací.

Mladý muž neměl v úmyslu nikoho sponzorovat a už vůbec ne svého operátora, takže se nedal odbýt. Kvůli tomu se podle paragrafů 54 a 55 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. dovolal také neplatnosti ustanovení bodů tehdejších obchodních podmínek, tedy neplatnosti ustanovení "neprovolaný kredit nevracíme". Jako důvod nárokovaného vrácení uvedl bezdůvodné obohacení podle občanského zákoníku.

Tak pokračovala přetahovaná, na jedné straně T-Mobile uzurpující si "své" peníze, na straně druhé klient v tu chvíli už zastupovaný otcem (jinak dlouholetým aktivním členem Sdružení obrany spotřebitelů).
Klient prokázal svědecky telefonní číslo jako svůj majetek. Navíc se operátora samozřejmě ptal, zda ještě existuje někdo, kdo se o vrácení jeho neprovolané částky uchází. Dotaz zůstal bez odpovědi.
Tím, že se klient dovolal neplatnosti omezujících ustanovení v obchodních podmínkách, tím ztratil operátor možnost je vůči tomuto klientovi uplatňovat. Klient nadále trval na vrácení bezdůvodného obohacení operátorem.

V dalším kole už se majitel telefonu naštval a vědom si svých práv podal žalobu. Mailová komunikace s právníkem operátora byla příjemná, ale odrazující, protože ten ho barvitě varoval, o jak velkou sumu peněz přijde, když žalobu podá, o jaké soudní výlohy se ještě navýší, takže skutečně - „Pane, přijdete o mnohem víc peněz, nedělejte to!"
Žaloba byla podána, soud vydal obratem platební rozkaz na částku 862 koruny (takový byl nakonec oboustranně odsouhlasený zbytek kreditu) a zdálo se, že se vše blíží ke konci. Ale T-Mobile podal odpor - neuznali nárok ani zčásti.
A tak jsme se všichni sešli u soudu, přičemž je třeba říci, že zástupce operátora byl - jemně řečeno - nepotěšen, že vidí před jednací síní jako „veřejnost" tiskovou mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů. Dokonce uvažoval, že požádá soud o vyloučení veřejnosti, na což měl samozřejmě právo, nicméně to nakonec neudělal… Na žádost soudce obě strany souhlasily, že mají zájem se dohodnout, což také nakonec udělaly.
T-Mobile vrátil peníze, které mu nepatřily. Tím, že to operátor vmanipuloval na dohodu, tím se vyhnul rozsudku, precedensu, že nevyužitý kredit se vrací.

Z příběhu plyne jedno poučení - spotřebitel by měl trvat na svých právech, ale zároveň vědět, že někdy to zkrátka bez soudu nejde.

A co doporučit těm, kteří nedobrovolně přijdou o svůj telefon s anonymním tarifem?
Obrátit se na operátory se žádostí o zjištění zůstatkového účtu (nejlépe se znalostí bezpečnostních kódů PIN a PUK) a zároveň se dovolat neplatnosti ustanovení, která omezují práva spotřebitele nad rámec zákona. A pokud by se T-Mobile nepoučil z tohoto jednoho z mnoha uplatněných nároků - zde však do konce dotaženého - pak je třeba se i obrnit trpělivostí a trvat na svém.


Dovolání se neplatnosti

Občanský zákoník připouští, aby se některá ze stran nechala smlouvou "utisknout" nad rámec zákona a aby takové znevýhodňující ustanovení bylo platné.
Ale přesto nechává zákon utisknutému jakousi záchrannou brzdu. - Může se u protistrany dovolat neplatnosti takového ustanovení a tím si zpět vydobýt výhodnější pozici, tu, kterou mu dává zákon.
O těchto ustanoveních hovoříme jako o ustanoveních relativně neplatných.

Příhoda byla zakončena v roce 2009, ale na své aktuálnosti neztrácí.

Ivanka Picková, Roman Janda, ZSOS

zpět na seznam článků