Smluvní pokuta ve všeobecných obchodních podmínkách v režimu spotřebních smluv

Z webových stránek Ústavního soudu přetiskujeme doslovně zprávu o nálezu ÚS, podle kterého není možné smluvní pokutu schovat do veřejných obchodních podmínek,

I. senát – veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.11.2013 08:30 do: 21.11.2013 09:00
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
sp. zn: I. ÚS 3512/11
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj: JUDr. Ivana Janů
navrhovatelé: Martin Skopec zast. advokátem JUDr. Václavem Kaskou, Žižkova tř. 1321/1, České Budějovice
návrh na přezkoumávané akty: Rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19.9.2011, sp. zn. 125 EC 292/2011
stručná charakteristika: Smluvní pokuta ve všeobecných obchodních podmínkách v režimu spotřebních smluv

Okresní soud v Českých Budějovicích vyhověl žalobě Českého inkasního kapitálu, a. s., na zaplacení 5 000 Kč včetně příslušenství. Soud zjistil, že stěžovatel uzavřel se společností UPC, a. s. smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a byl mu zapůjčen („zařízení“). Součástí smlouvy o poskytování služeb byl odkaz na všeobecné obchodní podmínky obsahující ujednání o smluvní pokutě ve výši 5 000 Kč pro případ, že zákazník poskytovateli nenavrátí zařízení do 7 dnů od ukončení smlouvy. Stěžovatel později vypověděl smlouvu o poskytování služeb, ale zapůjčené zařízení nevrátil. Soud I. stupně měl proto za prokázané, že stěžovatel nesplnil svou smluvní povinnost, a proto žalobcovu nároku vyhověl.

Stěžovatel napadá rozhodnutí soudu I. stupně a vytýká mu porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Konkrétně dle stěžovatele soud pochybil, když se nezabýval námitkami, jež v řízení uplatnil. Konkrétně se nezabýval tím, že smluvní pokuta vzniká smluvním konsensem, k čemuž dle názoru stěžovatele nedošlo. Dále soud nezohlednil jeho postavení jako spotřebitele, tudíž na smlouvu měl soud aplikovat ochranářská ustanovení, zejména ustanovení § 56 obč. zák., které upravuje nepřípustná smluvní ujednání. Nepřípustnými jsou podle stěžovatele i podmínky, s nimiž se spotřebitel nemohl seznámit před podpisem smlouvy. Stěžovatel uvádí, že smlouvu o poskytování služeb podepsal s technikem poskytovatele, který se dostavil do jeho obydlí za účelem instalace zařízení, aniž by mu přitom byly předloženy všeobecné obchodní podmínky poskytovatele nebo by byl seznámen s jejich obsahem. Podle názoru stěžovatele v občanskoprávních vztazích nelze určit část smlouvy odkazem na všeobecné obchodní podmínky. Dále stěžovatele namítá, že žalobce nebyl aktivně věcně legitimovaný k podání žaloby, neboť nedošlo k platnému postoupení pohledávky mezi žalobcem a poskytovatelem. Tato vada přitom měla být zhojena až po vyhlášení rozsudku, kdy byly dodatečně do soudního spisu založeny nové dokumenty ověřující danou skutečnost. Tímto postupem se měl soud dopustit zjevného excesu. Podle stěžovatele došlo k mimořádně závažnému pochybení obecných soudů bez ohledu na skutečnost, že se jedná o tzv. bagatelní spor.



zpět na seznam článků