20 let spotřebitelského poradenství v PlzniNa podzim roku 2016 je to dvacet let, co v Plzni působí spotřebitelská poradna, na kterou se občané obracejí se svými problémy s reklamacemi, s účastí na nákupních zájezdech, ale i s agresivními či klamavými postupy řady nepoctivých prodejců, neboť se od tehdy do dneška nenaplnila politická prohlášení, že trh vše vyčistí sám svojí neviditelnou rukou.Na vzniku poradny se rozhodující měrou podílelo Sdružení obrany spotřebitelů se sídlem v Ostravě, které na jím pořádané přednášce v Plzni v roce 1996 podchytilo své nové členy, zájemce o spotřebitelskou problematiku. Samo sdružení vzniklo již o pět let dříve. Důvodem jeho vzniku bylo, že devadesátá léta vytvořila podnikatele, vytvořila soukromý byznys, kde podnikající osoba byla na výsledku obchodů zainteresovaná více, než bývali prodavači ve státních obchodech. A řada z nich se držela úsloví účel světí prostředky, takže bylo dost problematické, aby poškozený spotřebitel prosadil svá práva. Spotřebitelská poradna pracující pod interním názvem Spotřebitelské informační centrum Plzeň působila v prvních letech v malé kanceláři v Hřímalého 32. Zpočátku měla otevřeno jednou za čtrnáct dní hodinu a půl. Později se poradenská doba postupně rozšířila na dvě hodiny, na každý týden a na dva poradenské dny pondělí a čtvrtek. S rozšířením své činnosti vznikla potřeba přestěhovat se do větších prostor, tak po více než deseti letech změnila poradna adresu na Majerova 4, kde sídlí do dneška. Obdobná Spotřebitelská informační centra sídlila i v jiných krajích - v Ostravě, Praze, Ústí nad Labem, Teplicích, Zlíně, Českých Budějovicích, Olomouci, Brně, Liberci. Vedle poradenství se jednotliví členové zapojovali i do řady jednorázových i stálých projektů, zpravidla organizovaných centrálou sdružení. Chod všech Spotřebitelských informačních center i projektů zajišťovalo Sdružení obrany spotřebitelů, to mělo v čele asi desetičlenný výbor; vlastní členská základna byla zprvu organizována v okresních/místních organizacích, později v krajských organizacích. Pro masovější zapojení spotřebitelů do SOS bylo v pozdějších letech vedle řádného členství nabízeno i členství sympatizující; tím členská základna vzrostla z řádově desítek členů na tisíce. Organizační změnaPřelom pro Sdružení obrany spotřebitelů byl rok 2011.Na republikovém shromáždění (valné hromadě, členské schůzi delegátů) došlo při pokusu o převzetí moci skupinou členů k rozpadu probíhajícího shromáždění, jeho konání ve dvou frakcích na dvou místech, ke zvolení dvou výborů a dvou revizních komisí. Na vzniklou krizi, jíž byl přítomen i zástupce financujícího Ministerstva průmyslu a obchodu, zareagovalo ministerstvo pozastavením výplaty dotace na činnost, a Sdružení obrany spotřebitelů tak nebylo schopno z vlastních zdrojů ufinancovat běžící poradny a projekty a dostát ostatním závazkům a skončilo v konkursu. Na druhé straně, většina členů nedělá svoji činnost pro výdělek, ale pro myšlenku potřeby ochrany spotřebitelů. Po rozpadu sdružení se lidé z jednotlivých krajů znovu vzchopili a začali buď poradny provozovat pod krajskými organizacemi zkrachovalého SOS, nebo - jako u nás v Plzni - založili členové krajské organizace zcela nové sdružení (zde Západočeské sdružení obrany spotřebitelů o.s.) a v něm provozovali poradnu nadále. Osobnosti ze SOSPři pohledu do historie Sdružení obrany spotřebitelů je třeba připomenout několik lidí, kteří se na významu SOS podíleli značnou měrou. Předně to byl předseda republikového výboru SOS Ing. Zdeněk Škuta a jeho manželka. Škutovi SOS založili a z Ostravy jej rozšířili i do některých ostatních krajů, navázali spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které poradenskou a projektovou činnost z větší části financovalo.
Další významnou osobou je Mgr. František Lobovský, za jehož předsednictví se SOS značnou měrou rozrostlo, ale především skrze jeho profesní redaktorské zkušenosti proniklo SOS do médií, především do televize. zpět na seznam článků |